Home

SLOVENSKÝ RÁJ JE PROSTĚ NEJ!

Území Slovenského ráje o rozloze 19 763 ha je vyhlášeno od roku 1988 za národní park. Toto území je známé svými roklinami a kaňony, které jsou zabezpečeny žebříky, stupačkami a jinými pomůckami. Centrem tohoto regionu je město Spišská Nová Ves a hlavními turistickými centry jsou na straně severní Čingov a Podlesok a na straně jižní Dedinky, Mlynky a Dobšiná s Dobšinskou ledovou jeskyní.

  • NEJVĚTŠÍ VODNÍ PLOCHAPalcmanská Maša je slovenské vodní dílo. Jde o největší vodní nádrž na území Slovenského ráje. Při Palcmanské Maši je dolní stanice lanovky, se kterou se turisté mohou vyvést na planinu Geravy, odkud vedou turistické chodníčky.
  • NEJVYŠŠÍ VODOPÁD: do Sokolí doliny se dostanete, když absolvujete náročnou celodenní tůru a zdoláte přitom ještě 90-metrový výstup nahoru po strmých žebřících. Jako odměna na vás bude čekat pohled na 70 m zpěněné padající vody –  Závojový vodopád.
  • NEJVĚTŠÍ ZIMA uprostřed horkého léta: Dobšinská ledová jeskyně vás spolehlivě zchladí i během největších letních veder. Je to zároveň největší slovenská ledová jeskyně.
  • NEJVYŠŠÍ KONCENTRACE JESKYŇ na Slovensku: je zde více než 350 evidovaných jeskyň.
  • NEJVĚTŠÍ JESKYNNÍ PROSTOR na Slovensku: Rozprávkový dóm, plocha 9040 m2.
  • NEJVĚTŠÍ BIODIVERZITA EVROPY: Kopanecké louky mají 75 druhů rostlin na 1 m2.
  • FLORISTICKY NEJBOHATŠÍ OBLAST Slovenska: najdete zde více než 900 druhů vyšších rostlin.
  • NEJVĚTŠÍ KONCENTRACE MOTÝLŮ na Slovensku
  • NEJDELŠÍ SLOVENSKÝ TUNEL: Stratenský tunel 327 m
  • NEJVĚTŠÍ HUSTOTA TURISTICKY ZNAČENÝCH CHODNÍKŮ

Národní park Slovenský ráj (SRNAP) byl vyhlášen 1.4.1988 a od r. 1994 je zařazen v národní síti NECONET jako biocentrum nadregionálního významu.

Slovenský ráj je charakteristický členitým terénem – roklemi, potoky s vodopády a krasovými formami, které jsou pro turisty zpřístupněny formou chodníků, v náročnějších částech i technickými pomůckami.

Slovenský ráj má rozlohu asi 210 km² na území okresů Spišská Nová Ves, Poprad a Rožňava. Protékají jím řeky Hornád a Hnilec. Lesy pokrývají až 90% území parku, jde zejména o jedlově-bukové lesy, dealpínských lesy ale i smíšené lesy. Nejvyšší vrch je Borovniak v masivu Ondrejisko (1 272 m nm), nejnižším místem je koryto Hornádu (466 m nm).

Až 90% území Slovenského ráje pokrývají lesy. Převažují bukové a smíšené bukovo-jedlové lesy, v roklích a okrajových částech smrkové. Vzácné jsou reliktní borovicové a modřínové porosty na nejextrémnějších skalnatých stanovištích. Pestrost doplňují Lipové- javorové sutinové lesy a lužní, především olšové lesy.

Jedním z nejvzácnějších jevů v národním parku je vertikální inverze v roklinách. Ta způsobuje výskyt teplomilnejších druhů rostlin a živočichů ve vyšších polohách a chladnomilných na dně roklí.

Rokle Slovenského ráje

  • Kláštorská roklina
  • Kyseľ
  • Veľký Kyseľ
  • Malý Kyseľ
  • Piecky
  • Prielom Hornádu (nejdelší)
  • Sokolia dolina
  • Suchá Belá (nejnavštěvovanější)
  • Tomášovská Belá
  • Veľký Sokol
  • Malý Sokol (není zpřístupněna veřejnosti)
  • Zejmarská roklina

Nejvyšší vodopády Slovenského ráje

  • Závojový vodopád (Sokolia dolina): 75 m
  • Obrovský vodopád (Kyseľ): 60 m
  • Karolinyho vodopán (Kyseľ): 25 m
  • Kaplnkový vodopád (Kyseľ): 15 m
  • Okienkový vodopád (Suchá Belá): 15 m
  • Veľký vodopád (Piecky): 12 m
  • Bočný vodopád (Suchá Belá): 12 m
  • Terasový vodopád (Piecky): 10 m
  • Korytový vodopád (Suchá belá): 10 m